Nález vzácné vážky žlutoskvrnné na Vlašimsku

K dosavadním faunistickým výsledkům mapování výskytu vážek na Podblanicku (Hanel 1999, 2014, Hanel a Pavluková 2010) je nutno přidat další cenný nález. Jedná se vážku žlutoskvrnnou (Orthetrum coerulescens), patřící mezi středomořské  (mediteránní)  faunistické prvky. Vážka žlutoskvrnná obývá tekoucí vody potoků nebo jejich pramenišť, kde jsou bohaté porosty vegetace, ale také příkopy a strouhy s protékající vodou. Objevuje se také někdy u stojatých vod rašelinišť i  výpustí rybníků. 

Tělo vážky žlutoskvrnné má délku 40–44 mm, patří tedy k menším druhům. Zbarvení samečka a samičky, jak už to bývá u vážek obvyklé,  je dost odlišné. Dospělý sameček je na zadečku světle modrý a na hrudi hnědý (obr. 1), zatímco samička je celá žlutohnědá, s charakteristickou černou hřbetní linku na zadečku (obr. 2).  Na čele jsou sameček i samička zbarvení hnědě, křídla jsou čirá s dlouhou světle okrovou plamkou (barevným políčkem u konce křídla), černě lemovanou. Dospělci jsou zdatní letci, často usedající na vegetaci, vzácněji na zem či kameny. Při sezení často drží křídla sklopená před hrudí (obr. 1).

Dospělí jedinci létají od poloviny května do září. Samička klade vajíčka samostatně, většinou s doprovodem  „hlídkujícího“ samce, který se vznáší v její blízkosti. Pro kladení vajíček si samička vybírá  zarostlé části potůčků, kde zadečkem „klepe“  na vodní hladinu a vypouští oplozená vajíčka.  Larvy žijí většinou dva roky v mělkých částech vodních tůní, kde se drží při dně a často jsou zahrabány v bahnitém či písčitém substrátu.

Dne 16.7.2020 druhý z autorů pozoroval tři samečky a jednu samičku vážky žlutoskvrnné asi v polovině cesty mezi Dolní Lhotou a Slavětínem u polosamoty Zálesí jihovýchodně od Načeradce  (souřadnice lokality N 49°34.81415′, E 14°56.28702′, mapovací kvadrát 6455). Jedinci byli nalezeni v nesekaném mokřadu s vyšší vegetací (chrastice, tužebník, kopřiva aj.) se dvěma umělými tůněmi  a protékajícím potůčkem.  Vyhledávali místa, kde nebyl potůček sevřen vyšší vegetací a kde  rostly jen nižší rostliny. Vizuelně bylo zaznamenáno  dokonce kladení vajíček samičkou do zdejšího drobného potůčku v místech, kde byla voda mělká a stojatá. Tím bylo potvrzeno i rozmnožování tohoto v popsané lokalitě.

Podle Červeného seznamu je vážka žlutoskvrnná řazena jako druh blízko ohrožení (Dolný a kol. 2017). Do roku 2016 nebyla na Podblanicku známa (Waldhauser a Černý 2016), první nález byl později zaznamenán na severní hranici Podblanicka u Sázavy v mapovacím čtverci (6154), viz obr. 3. Jde tedy teprve o druhý nález vážky žlutoskvrnné na Podblanicku a první na Vlašimsku.

Lubomír Hanel a Martin Růžek

Literatura:

Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O., Hanel L. et al. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. Vlašim. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 672 s.

Dolný A., Harabiš F., Holuša O., Hanel L., Waldhauser M. (2017):  Odonata (vážky), 118-122. In:  Hejda R., Farkač J., Chobot K. (eds.) Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. Příroda, Praha, 36.

Hanel L. (1999): Vážky Podblanicka. ČSOP Vlašim, Muzeum okresu Benešov, 96 s.

Hanel L., Pavluková J. (2010):  Nově zjištěné  druhy  vážek (Odonata) pro Podblanicko, 68–76. In: Dolný A. & Harabiš F. (eds.) 2010. Sborník referátů XIII. celostátního semináře odonatologů v Podyjí. ZO ČSOP Vlašim.

Hanel L. (2014): Čtvrtstoletí průzkumu vážek na Podblanicku. Živa, 5: CXXVIII-CXXIX.

Waldhauser M., Černý M. (2016): Vážky České republiky. Příručka na určování našich druhů vážek a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 s.