Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Robustní, zeleně zbarvená šídlatka s kovovým leskem. Spodní zadní část hlavy je tmavá. Podstatná část hrudi plně zbarvených samců má šedomodravé ojínění. Zadeček je ojíněný jen do poloviny druhého článku, dále pak až na S8 a S9. Samice mají na horní straně 1. zadečkového článku čtvercové párové skvrny a částečně tmavě zbarvené boky předohrudi. Plamky na křídlech jsou jednobarevné, tmavě hnědé a mezi našimi druhy šídlatek relativně nejkratší, obvykle kratší než 2 políčka žilnatiny a méně než 3 krát delší než široké. Spodní zadečkové přívěsky samců jsou dlouhé, na koncích paličkovitě rozšířené a dovnitř ohnuté. Samičí kladélková chlopeň je zakončena ostře, z bočního pohledu konec kladélkové valvy zřetelně přesahuje zadní úroveň 10. zadečkového článku.
Podobné druhy
Šídlatka tmavá (L. dryas) může být snadněji zaměnitelná s drobnější L. sponsa, a to zejména v případě samic a subadultních samců, zatímco rozlišení samců pomocí kresby 2. zadečkového článku je jednoduché. U mladých samců může pomoci odlišný tvar zadečkových přívěsků (L. sponsa je má rovné, s úzkými špičkami), u samic pak morfologie kladélka a tvar skvrn na S2, které má L. sponsa proximálně trojúhelníkovitě protažené.
Výskyt, habitat
Druh s obrovským areálem rozšíření, žije na podstatné části Evropy, severní Asie i Severní Ameriky. U nás se vyskytuje mozaikovitě téměř po celém území republiky zejména ve středních polohách, na lokalitách se společným výskytem s výrazně hojnější šídlatkou L. sponsa je pravděpodobně často přehlížená. Preferuje spíše menší, mělčí a bohatě zarostlé stojaté vody, často vysychající, v pozdních stádiích sukcesního vývoje zadečkové lamely zašpičatělé nebo naopak pionýrská stanoviště (tůně v lomech, na hnědouhelných výsypkách). Objevuje se také na různých typech rašelinišť.
Ohrožení
Zranitelný druh (VU) se zřejmým negativním trendem ohrožení. Zranitelnost souvisí především s přímou likvidací a degradací biotopů vhodných k vývoji, jako jsou diverzifikované mokřady, slatiniště a extenzivní rybníky s vysokým stupněm rozvoje vodní a litorální vegetace. Konkrétními negativními činiteli jsou zejména meliorace, především odvodňování, nahrazování přírodních mokřadů nádržemi s intenzivními rybochovnými aktivitami, likvidace litorálních porostů, znečišťování vody vnějšími zdroji, eutrofizace a také spontánní terestrifikace či zazemňování tůní.
Chování, zvyky
Podobné jako u ostatních šídlatek, létá převážně nízko nad vegetací, často na ní usedá. Samice klade vajíčka v tandemu, za asistence samečka, do stonků rostlin vyrůstajících z vody. Ve srovnání s ostatními šídlatkami r. Lestes se tento druh objevuje v přírodě nejdříve, od konce května do září s maximem během vrcholného léta.
Larvy, svlečky
Larvy žijí podobně jako jiné šídlatky zejména na po- nořených částech ostřic a sítin. Larvy se velmi podobají larvám L. barbarus, oba druhy mají zašpičatělé zadečkové lamely. S7 až S9 jsou hustě porostlé na břišní straně krátkými chlupy. Spolehlivým znakem samičích larev L. dryas je dlouhé kladélko zřetelně přesahující poslední zadečkový článek. Exuvie jsou nalézány na litorálních rostlinách, převážně na stoncích ve výšce několika centimetrů až desítek centimetrů nad vodní hladinou nebo na březích blízko břehové čáry, často na stoncích rostlin vyrůstajících z vody.
