Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Tělo u obou pohlaví je zbarveno v hnědých odstínech, spodní strana těla je mírně světlejší, spíše červenohnědá. Důležité jsou detaily v kresbě na hrudi. Horní tmavý pruh na hrudi má na spodním okraji zřetelný výběžek, spodní tmavě hnědý pruh na boku hrudi je úzký, s nepravidelnou konturou, vykrajovaný, občas přerušovaný. Zvláště starší jedinci však mohou být velmi tmaví a kresba na hrudi nemusí být zřetelná. Horní samčí zadečkové přívěsky jsou dlouhé, téměř tak dlouhé jako hřbetní strana 10. zadečkového článku. Spodní přívěsky jsou u samců velmi krátké a nedosahují k zubu horních přívěsků.
Podobné druhy
Jediným zaměnitelným druhem je šídlatka hnědá (Sympecma fusca), která má tmavé pruhy na bocích hrudi s pravidelnou, víceméně rovnou konturou, zbarvení spodní strany těla má spíše béžové. U velmi tmavých jedinců je nutno orientovat se podle dolních zadečkových přívěsků samců, které jsou u S. fusca delší a přesahují bazální zub horních přívěsků.
Výskyt, habitat
Tato šídlatka žije na velké části Asie a východní Evropy, ve střední Evropě však jen ostrůvkovitě. U nás se vyskytuje pouze na omezeném území severozápadních Čech od Chebu po Chomutov, na některých lokalitách ale může být početná. Vyskytuje se u zarostlých rybníků, mokřadů, tůní v lomech nebo na hnědouhelných výsypkách. Důležitá je přítomnost rostlin s plovoucími listy, popř. dostatečné množství odumřelé rostlinné hmoty (orobinec).
Ohrožení
Podle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR jde o kriticky ohrožený druh (CR), jehož omezený výskyt u nás je ovlivněn jednak biogeograafickými souvislostmi, jednak ryze ekologickými aspekty. Hlavní příčinou ekologického ohrožení je likvidace vhodných stanovišť, dále jejich eutrofizace a nevyhovující způsob obhospodařování. Zásadní ohrožení druhu u nás způsobují necitlivé terestrické rekultivace zavodněných ploch důlních oblastí. Z nejvýznamnějších negativních vlivů je třeba jmenovat dálevyhrnování bahna a jiné změny substrátů vodních nádrží, včetně úprav břehů, a přímou i nepřímou likvidaci litorálních porostů.
Chování, zvyky
Stejné jako u šídlatky hnědé.
Larvy, svlečky
Larva je velmi podobná larvě příbuzné šídlatce hnědé Sympecma fusca, odlišení larev je velmi obtížné a nejisté, možné jen na základě mikroskopických znaků: ventrální zub bočního laloku labiálního palpu je při pohledu zpředu na ventrálním kraji u S. fusca rovný, u S. paedisca ohnutý směrem dolů; distální strana labiálního palpu u S. fusca s tupým zubem, u S. paedisca s malým špičatým zubem; prementum u S. fusca je mírně protaženější, tj. poměr délky a šířky v polovině jeho délky je u S. fusca větší nebo rovno 2,50, u S. paedisca menší 2,50.
