Vážka plavá (Libellula fulva)

Popis

Středně velká vážka, „postavou“ mezi vážkou ploskou a vážkou černořitnou. Zbarvení samců je těmto vážkám podobné, dospělí mají šedomodře ojíněný zadeček, s černou špičkou (S8-10), leskle šedomodré jsou i jejich oči, což vytváří výrazný kontrast vůči tmavohnědé hrudi i tmavohnědým skvrnám na bázích zadních křídel. Tmavé skvrny jsou i na bázi předního páru, avšak jen v podobě dlouhého tmavého políčka. U samců na bocích zadečku (S5-6) bývá ojínění od páření sedřené a vytváří se dvě charakteristické tmavé skvrny. Mladí jedinci jsou nezaměnitelní díky svému výrazně oranžovému zbarvení zadečku, s podélným černým pruhem, žlutooranžové jsou i žilky při kořeni křídel a oči. Oranžové zbarvení těla přetrvává i u dospělých samic, které však s přibývajícím věkem tmavnou a mohou se u nich objevit některé znaky samců (náznak ojínění, šedomodré oči). Typické pro tento druh jsou kouřově tmavé špičky všech křídel, tento znak je vyvinut zejména u mladých jedinců a samic, u starých samců bývá nezřetelný.

Podobné druhy

Mladí, oranžově zbarvení jedinci jsou nezaměnitelní, barevnou kombinací se podobají jen samici lesklice velké (E. bimaculata), která je však výrazně větší. Plně vybarvení a starší jedinci L. fulva mohou připomínat O. cancellatum, ale ty nemají černé skvrny na bázi křídel a tmavé špičky křídel, ty chybí i podobně zbarveným starým samicím L. depressa.

Výskyt, habitat

Řídce se vyskytující druh nížin, na zarostlých pomalu tekoucích struhách, kanálech, slepých ramenech, rybnících či zarostlých těžebních jámách a odkalištích (Karvinsko). Hojnější je na Moravě, zejména na jihu, lokálně může být velmi početná. V českých zemích je velmi řídká, záznamy přibývají až v posledních letech. Výskyt hlavně na jaře, v květnu a červnu.

Ohrožení

U nás je doposud kriticky ohroženým druhem (CR). Rizikovými faktory jsou především přímá likvidace vhodných biotopů pro vývoj larev, např. terestrické rekultivace zvodněných ploch důlních oblastí, regulace a zatrubňování malých vodních toků v otevřené krajině. Jedním ze zásadních faktorů negativně ovlivňujících existenci druhu na našem území je nešetrná úprava přírodě bližších toků a renaturalizovaných kanálů v zemědělské krajině (aktuálně zejména v okolí obcí Strážnice a Petrov na Hodonínsku), jejich prohlubování, vyhrnování bahna, úpravy břehů a likvidace litorálních porostů. K negativně působícím procesům také přeměna přírodě blízkých vodních ploch na nádrže s intenzivními rybochovními aktivitami, likvidace starých ramen řek, vypouštěnílesních a extenzivních rybníků a výrazná manipulace s jejich vodní hladinou. Významné dopady mají dále intenzivní rybochovné aktivity a v neposlední řadě eutrofizace a znečišťování vod vnějšími zdroji (např. splachy hnojiv a pesticidů z okolních zemědělských ploch, znečištění odpadní vodou ze sídelních útvarů).

Chování, zvyky

Díky synchronizaci líhnutí se mladí jedinci často sdružují a mohou se dostat i daleko od líhniště, po dosažení pohlavní zralosti se vrací na lokality, kde se chovají podobně jako vážka ploská. Samci ale obhajují jen malá teritoria, rozdílné je i páření, které probíhá v závěsu na vegetaci.

Larvy, svlečky

Larvy žijí v organickém detritu na dně. Jako jediný druh podčeledi Libellulinae má larva mohutné hřbetní trny, a to i na S9. Vzdáleně proto může spíše připomínat larvu lesklic r. Somatochlora, má však, stejně jako další druhy Libellulinae, krátké nohy a hranatou hlavu (viz klíč larev). Exuvie jsou nalézány na příbřežní vegetaci (často na rákosu) do výšky 0,5 m.