Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Menší vážka, typický zástupce r. Sympetrum, tj. s červeně zbarveným samcem a okrově žlutou samicí. Charakteristickými znaky (platné pro obě pohlaví) jsou velmi hustá žilnatina křídel, zřetelně rozšířený zadeček již od S4, od S7 se opět zužuje, párové trojúhelníkovitě protáh- lé černé skvrny na bocích zadečku (díky jeho zploštění dobře viditelné i při pohledu svrchu) a černé nohy. Samec má rumělkově červený zadeček, na bocích (v oblasti černých skvrn) s přechodem do oranžova, obličejová část je žlutá, oči má svrchu rudohnědé, spodní strana očí je zelenožlutá. Nohy jsou celé černé. Plamky má světle rudohnědé. Samice a mladí samci jsou okrově žlutí. U mladých jedinců jsou plamky velmi světlé.
Podobné druhy
Na dálku při povrchním pozorování možná záměna s většinou druhů rodu Sympetrum, při bližším pohledu díky černým nohám pouze s vážkou rudou (S. sanguineum). Její samci i samice však mají jiný tvar zadečku – ne tak zploštělý a v případě samců rozšířený spíše kyjovitě (tj. v oblasti S6-8). U samců je dále dobrým vodítkem i červená barva obličeje S. sanguineum, stejně jako jiný od- stín červené na zadečku. U samic S. sanguineum, pokud jsou na bocích zadečku vyvinuté černé skvrny, nejsou tak pravidelně trojúhelníkovité, navíc na boku zadečku je pod nimi další řada skvrn tvořících černý pruh. Plamky dospělých S. sanguineum jsou na rozdíl od plamek vážky rumělkové tmavé a žilnatina při okraji v apikální čáskřídel je oproti S. depressiusculum mnohem řidší.
Výskyt, habitat
Druh s nesouvislým areálem od Evropy až po Japonsko, v Evropě ostrůvkovitě, u nás velmi vzácná vážka, s nevelkým počtem lokalit roztroušeně po celém území ČR. Osidluje různé druhy stojatých vod, obvykle tůně v lomech nebo cihelnách s prohřátými až vysychajícími mělčinami, často s vyšší emerzní vegetací (ostřice, rákos, orobince). Na vhodných lokalitách je možný masový výskyt. Objevuje se od června do září, s maximem v srpnu.
Ohrožení
Druh je zařazen do kategorie kriticky ohrožený (CR) především z důvodu lokálního výskytu a doposud nejasné biotopové prefetence. Rizikovými faktory, jelikož lokality leží v nižších nadmořských výškách v zemědělské krajině, jsou především přímá likvidace vhodných biotopů, odvodňování, kolísání vodní hladiny (především v suchých letech je toto ohrožení velmi významné), intenzivní rybochovné aktivity, vyhrnování bahna především znečišťování vody vnějšími zdroji.
Chování, zvyky
Oproti ostatním druhů r. Sympetrum (vyjma S. pedemontanum) zdánlivě méně cílevědomý, spíše třepotavý let. Jinak se chová jako ostatní druhy rodu, tj. samci sedají na vyvýšených místech, odkud vyletují za potravou či samicemi. Je možné, že je na řadě míst přehlížen a zaměňován za spolu se vyskytující a velmi početnou vážkou rudou.
Larvy, svlečky
Larvy žijí v mělké vodě na kořenech ostřic nebo jiných rostlin, popř. v detritu na dně, často v zóně bultů. Ze všech našich druhů rodu jsou larvy nejtrnitější, dlouhý hřbetní trn na S8 dosahuje až do poloviny S9, velmi dlouhé jsou i boční trny, zejména na S9 (na rozdíl od S. pedemontanum).
