Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Malá, díky specifické kresbě na křídlech nezaměnitelná vážka. Ta mají u obou pohlavní v distální třetině široký tmavohnědý příčný pruh. Barevně i stavbou těla jinak velmi podobná vážce rudé (S. sanguineum). Samci jsou jasně červení až tmavočervení, s kyjovitě rozšířeným zadečkem, plamky mají v dospělosti růžovočervené. Samice jsou okrově žluté, k stáru do hnědooranžova až červena, s černou spodní stranou zadečku. Plamky mají bílé (stejně jako mladí, nevybarvení samci). Nohy jsou u obou pohlaví černé.
Podobné druhy
U nás žádné (v nejjižnějších částech Evropy má obdobou kresbu na křídlech černě zbarvená vážka Brachythemis impartita, jejíž areál se s vážkou podhorní nepřekrývá).
Výskyt, habitat
Palearktický druh rozšířený od Západní Evropy po Japonsko. V České Republice vzácná vážka s roztroušeným výskytem, s nejasnými habitatovými preferencemi. Často nalézána v nížinách i pahorkatinách, kde obývá mělké stojaté vody včetně rybníků, stálé populace u nás existují i na pstružích pěstírnách či rybářských sportovních rybnících nebo i betonových koupalištích. Místy se vyskytuje i v pomalu tekoucích potocích a kanálech. Druh druhé poloviny léta, výskyt trvá až do podzimu (konec října / počátek listopadu).
Ohrožení
Druh je zařazen do kategorie ohrožený (EN). Faktorem ohrožená jsou změny vodního režimu biotopů nebo změny příbřežních porostů (přímá likvidace, kosení porostů). Výtazné změny mohou způsobit splachy z okolních zemědělských pozemků s následnou eutrofizací či zabahněním vodních biotopů.
Chování, zvyky
Byť zbarvením výrazná, tak chováním nenápadná vážka. Oproti jiným druhům rodu nepůsobí v letu tak cílevědomě, let je dílem třepotavý, obvykle nízko nad vegetací. Samci nejsou teritoriální, vyhledávají vyvýšená místa v blízkém okolí reprodukčních lokalit, obvykle je nalézáme v pásu bylinných porostů nedaleko od břehové linie. Lokální populace mohou být i velmi početné.
Larvy, svlečky
Larvy žijí v mělké vodě většinou zahrabány v detritu na dně. Jsou nápadné mohutnými hřbetními trny, hřbetní trn na S8 dosahuje až do poloviny S9 (podobně jako u S. depressiusculum). Boční trny jsou však drobné.
